Jak šerm chrání zdraví závodníků a proč patří mezi nejbezpečnější sporty
Sportovní šerm je kontaktní disciplína, kde soupeři míří zbraní na tělo druhého. Pro nezasvěcené to může znít nebezpečně – ale opak je pravdou. Díky přesně nastaveným pravidlům, ochranné výstroji a technickým normám patří šerm k nejbezpečnějším olympijským sportům vůbec.
Aby tomu tak zůstalo, je potřeba dodržovat určitá pravidla a zásady – jak ze strany závodníků, tak trenérů, rodičů a organizátorů. Tento článek shrnuje vše podstatné, co by měl každý šermíř vědět.
👕 1. Výstroj: první a nejdůležitější ochrana
Ochranná výstroj je základní prvek bezpečnosti. Každý kus má svůj účel – od ochrany hlavy až po prsty na rukou.
- Maska: chrání hlavu, obličej a krk. Musí být pevná, bez deformací, s funkčním popruhem. U soutěžních závodníků se doporučuje FIE certifikace (1600 N).
- Blůza a plastron: brání proniknutí čepele. Minimální odolnost je 350 N, pro vyšší úroveň opět 800 nebo 800+800 N.
- Rukavice: chrání ruku, která drží zbraň – nejvíce exponovaná část těla. U šavle a kordů musí přesahovat přes manžetu.
- Kabeláž a lamé: musí být nepoškozené, bez přerušení vodivosti – aby se předešlo falešným zásahům nebo výpadkům.
- Chrániče: zejména u dětí a dorostenců je doporučeno doplnit výstroj o suspenzory, chrániče kolen a holení.
👉 Vybavení by mělo pravidelně procházet kontrolou. Po každém tréninku je vhodné vše usušit, vyvětrat a zkontrolovat stav zipů, švů a uchycení.
⚔️ 2. Zbraně a technika: bezpečné zacházení především
Zbraně používané v šermu nejsou ostré. Jsou konstruované tak, aby při kontaktu nezpůsobily zranění. Čepele jsou pružné a zakončené špičkou se senzorem.
Přesto je nutné dodržovat tato pravidla:
- Zbraň musí být technicky v pořádku – bez prasklin, ohnutých hrotů nebo uvolněných špiček.
- Každý zásah musí být kontrolovaný – šermíř nesmí útočit s maximální silou.
- Zbraň se nikdy nesmí mířit mimo tréninkovou zónu – tedy na osobu bez výstroje, mimo pistu apod.
👉 Před každým tréninkem a zápasem provádí šermíř „test funkčnosti“ zbraně – kontroluje napětí pružiny, dotahuje šrouby a testuje špičku.
🧑🏫 3. Trenér a rozhodčí: strážci bezpečnosti
Bezpečný trénink a zápas závisí i na odborném vedení. Trenér je odpovědný za:
- správnou techniku a rozcvičení,
- výběr vhodného cvičení podle věku a dovedností,
- kontrolu výstroje (zejména u dětí),
- vedení sparringu s ohledem na úroveň šermířů.
Rozhodčí během zápasu dbá na pravidla, ale také přerušuje boj při jakémkoliv riziku:
- ztráta zbraně, rozepnutý zip, posunutá maska,
- nebezpečný výpad, přílišná agresivita, nesportovní chování.
👉 Na turnajích je běžné, že rozhodčí i technický delegát kontrolují výstroj před nástupem na pistu.
👶 4. Bezpečnost dětí: zvláštní pozornost
Děti nejsou jen malí dospělí. Jejich bezpečnost vyžaduje zvláštní pravidla:
- používají lehčí zbraně a měkčí čepele (např. „maraging“),
- nosí zvýšenou ochranu (plastron, suspenzor, někdy i celoobličejovou masku),
- šermují na kratší vzdálenosti a bez tvrdého kontaktu,
- učí se techniku postupně – důraz na kontrolu, ne sílu.
👉 Důležitá je i spolupráce s rodiči – výstroj musí sedět, být kompletní a pravidelně kontrolovaná.
⚠️ 5. Zakázané chování a typické chyby
I ve sportu s tak přísnými pravidly může dojít k rizikové situaci. Nejčastějšími přestupky bývá:
- šerm bez masky (např. při tréninku „na sucho“),
- nesprávná velikost bundy či kalhot – odhalená část těla,
- poškozené tělové kabely – způsobují výpadky systému,
- úmyslné fauly a nebezpečné výpady.
Za takové chování může rozhodčí udělit žlutou, červenou nebo černou kartu – podle závažnosti.
✅ Závěr: bezpečnost je základ každého zásahu
Díky pečlivě nastaveným pravidlům, kvalitní výstroji a odbornému vedení patří sportovní šerm k nejbezpečnějším individuálním sportům. Riziko zranění je výrazně nižší než např. v kolektivních kontaktních sportech.
Přesto je nutné brát bezpečnost vážně – protože právě důslednost v detailech (kabel, zip, špička, maska) chrání zdraví všech zúčastněných.